Před vámi betonová zeď parkoviště, za ní šestimetrová stěna železnice a někde dál řeka, kterou odtud nevidíte. Takhle dnes vypadá okolí nádraží Holešovice. Uprostřed urbanistického chaosu a hlučné dopravy se ale rodí nová vize. Komentovaná procházka v rámci cyklu CAMP Tour s architekty vítězného studia CHYBÍK + KRIŠTOF a architektkou pražského metra Annou Švarc poodhalila, jak se tranzitní uzel nádraží Holešovice na základě mezinárodního soutěžního workshopu promění v plnohodnotnou čtvrť se dvěma náměstími, městským lesem i jasnou identitou.
Od tranzitního uzlu k sousedství
Okolí nádraží Holešovice dnes člověka především posílá dál – na vlak, metro, tramvaj nebo autobus. Samotné místo není snadné číst. V prostoru se potkávají různé dopravní trasy, výškové úrovně, drobné objekty a bariéry. Chybí zde souvislá uliční čára, srozumitelné orientační body i přívětivý veřejný prostor. V lokalitě, kde dříve stávala historická čtvrť Zátory, zůstala po rozsáhlých stavebních zásazích nesourodá směs tranzitní infrastruktury, technických objektů metra a zanedbaných ploch. „Dnes to vlastně vůbec není čtvrť, ale spíše zvláštní polorozpadlé sousedství, kterému padly za oběť původní Zátory. V současnosti jde především o dopravní uzel a infrastrukturu, která se teprve postupně zvedá,“ říká na úvod procházky Čestmír Kříž z vítězného ateliéru.
Rozsáhlé řešené území o rozloze 83 000 m² vyžadovalo pevný urbanistický řád a lidský rozměr. Úkolem nebylo pouze postavit nové domy, ale proměnit chaotický tranzitní prostor v destinaci, která nabídne důvod se zastavit.
Komentovaná procházka CAMP Tour s architekty CHYBÍK + KRIŠTOF a Annou Švarc představila vizi proměny nádraží Holešovice v plnohodnotnou městskou čtvrť.
Zdroj: IPR Praha | Autor: Jan MalýNové náměstí a nová identita
Klíčovým motivem vítězného konceptu studia CHYBÍK + KRIŠTOF je vytvoření dříve neexistujícího městského centra. Srdcem čtvrti se stanou dvě pobytová náměstí o výměře přesahující 3 500 m², vznikající v místech dnešní ulice Vrbenského a stávajícího nepřehledného podchodu. V samotném návrhu se přitom hlavní prostor proměňuje v místo s různými charakteristikami.
Pro snadnou orientaci v prostoru pracují architekti s výraznými akcenty v červené barvě. Hlavní dominantou se stane pootočená, přibližně 70metrová výšková budova stojící na rohu náměstí, která celému území propůjčí jasně rozpoznatelnou siluetu. Obě nová prostranství nabídnou odlišný charakter i funkční využití. Severní část u nádraží bude tvořit velkorysá dlážděná plocha se vzrostlými stromy a prostorem pro společenské akce. Jižní část se naopak promění v takzvaný Urban Forest (městský les) s hustou výsadbou stromů, vodními prvky a stínem pro odpočinek. „Snažíme se území vtisknout novou a jasnou identitu. Vytváříme objekty i prostranství, která jsou snadno rozpoznatelná a dávají celé čtvrti osobitý charakter. Chceme, aby se z náměstí stal samostatný cíl. Jižní část jsme proto koncipovali jako městský les s bohatou vegetací a vodním prvkem,“ shrnuje hlavní vizi Čestmír Kříž.
Nová zástavba pracuje s pravidelnou uliční strukturou a výrazným obloukovým vstupem v parteru. Výškové budovy mají v rámci kompozice fungovat jako orientační body v území.
Zdroj: CHYBÍK + KRIŠTOFDoprava versus město
Organické propojení intenzivní veřejné dopravy s příjemným městským prostředím patřilo k nejnáročnějším výzvám soutěžního zadání. Dopravní tepna v ulici Vrbenského nevymizí, bude však výškově sjednocena, dlážděna žulovou kostkou a výrazně zklidněna, aby řidiči přirozeně vnímali průjezd pobytovým územím. Návrh zachovává klíčový důraz na plynulý přestup mezi vlakem, metrem, tramvajemi a autobusy, včetně propojení „suchou nohou“ skrze prosvětlenou krytou dvoranu pod centrální budovou budoucího nádraží. Právě tenhle prostor je jedním z technicky nejsvázanějších míst celého návrhu, musí totiž pod ním na žádost Dopravního podniku zůstat přístupná trasa metra, a tak budou panely v podlaze demontovatelné. Architekti v tom ale vidí příležitost: velkorysá krytá hala má pojmout tržiště, koncerty i další společenské akce.
Zároveň mizí dnešní bariéra v podobě betonové zdi parkoviště podél železnice. Místo ní vzniknou obchody a kavárny zasazené do obloukových hal inspirovaných historickými viadukty, nad nimiž povede nová cyklostezka a pěší promenáda směřující až do Stromovky. „V místě nezůstane jen prázdná slepá stěna, ale vznikne plnohodnotná ulice s vlastním životem a obchodním potenciálem,“ vysvětlil během komentované procházky Čestmír Kříž. „Horní hrana traťového valu přitom zůstane plně funkční – cesta podél železnice nabídne lemování stromy i průhledy dolů na žijící město.“
Obloukové haly pod železniční tratí jsou inspirované historickými viadukty. Nad nimi povede nová pěší promenáda a cyklostezka do Stromovky.
Zdroj: CHYBÍK + KRIŠTOFNejvětší paradox: Řeka za železnicí
Přestože leží Nové Holešovice na meandru Vltavy, kontakt s vodou je dnes téměř nemožný. Šest metrů vysoký val železniční trati tvoří neprostupnou bariéru, která fyzicky i vizuálně město od řeky odřezává. Architekti zkoumali možnosti propojení, ale kapacity drážního koridoru, přísné požadavky na protipovodňovou ochranu a malé rozměry stávajícího podchodu neumožňují průraz k řece zásadně rozšířit. Vítězný návrh proto reaguje alespoň cílenou průhledovou osou: skrz monumentální architektonický oblouk nad vstupem otevírá z náměstí přímý výhled na Trojský most. „Prověřovali jsme, zda je z prostoru náměstí vidět přímo k řece, avšak železniční těleso tvoří šest metrů vysokou stěnu, přes kterou to fyzicky nelze,“ přiznal otevřeně Čestmír Kříž. „Podařilo se nám otevřít pohled z okraje náměstí alespoň na Trojský most, což vnímání blízké vody výrazně posiluje. Krajinářský koncept navíc evokuje blízkost vody motivem motýlů a ptáků na střechách a vegetací odkazující na říční nivu. Celé území navíc leží v záplavovém pásmu, takže se do něj musí vložit i protipovodňová ochrana – další z daností, se kterými se návrh musel popasovat.“
Vítězný návrh pracuje s blízkostí Vltavy, kterou dnes od města odděluje šestimetrový železniční val. Blízkost říční krajiny připomíná také zeleň a přírodní motivy v architektuře.
Zdroj: IPR Praha | Autor: Jan MalýPaměť místa
Zatímco nová zástavba vzniká takřka od nuly, autoři zdůrazňují, že chtěli zachovat maximum z toho, co na místě už je – umělecká díla, prvky metra i samotné materiály. „Mým úkolem je architektům zprostředkovat význam návaznosti na původní architekturu a rozvíjet prvky, které mají nezpochybnitelnou kulturní hodnotu. Velmi mě těší, že jsme vybrali partnery, kteří k historickému odkazu přistupují s takovou citlivostí,“ říká Anna Švarc, členka poroty. A k principům recyklace a kontinuitě doplňuje: „Jedním z nejsilnějších momentů celého projektu je pro mě promyšlená materiálová recyklace a schopnost pracovat s autentickou stopou daného místa.“ Do nového veřejného prostoru budou citlivě začleněna stávající umělecká díla v čele s plastikou Řeka od Josefa Klimeše. Architekti navíc pracují s původními prvky
Vítězný urbanistický koncept studia CHYBÍK + KRIŠTOF pracoval s přísnými ekologickými kritérii a principem 15minutového města. Celé území je navrženo bezbariérově s akcentem na preference pěší, cyklistické a mikromobilitní dopravy před automobilovou.
Zdroj: CHYBÍK + KRIŠTOFPředstavený soutěžní workshop je pro Nové Holešovice klíčovým milníkem, zástupci města i developera však zdůrazňují, že jde o odrazový můstek. Vzhledem k rozsahu území bude proměna probíhat po etapách v průběhu následujícího desetiletí. Nyní autorský tým začne vítěznou studii dopracovávat do podrobné urbanistické dokumentace a koordinovat ji se schvalovacími orgány i navazujícím rozvojem sousedních Bubnů-Zátorů. Pokud vše půjde podle plánu, první stavební práce by mohly odstartovat ještě v tomto desetiletí.
Návaznost na dlouhodobou urbanistickou koncepci
Vítězný návrh vychází z dlouhodobého plánování rozvojového území Holešovice Bubny – Zátory, v jehož rámci je třeba připomenout zejména dvě poslední územní studie zadané Odborem územního rozvoje Magistrátu hl. m. Prahy. Územní studii Holešovice Bubny – Zátory (IPR + Pelčák a partner architekti / Thomas Müller Ivan Reimann Architekten, 2018–2020) a Územní studii Holešovice Bubny – Zátory II, jejíž návrh město zveřejnilo v červnu 2026 k projednání s veřejností a která je nyní před dokončením. Jejím autorem je opět sdružení Pelčák a partner architekti/ Thomas Müller Ivan Reimann Architekten, prověření jednoho z nejkomplikovanějších míst v severní části území se stalo zadáním pro soutěžní workshop. Dílčí poznatky z výsledků workhopu mohu být ještě do výsledné podoby územní studie zapracovány.
související
