Význam proměny Výstaviště přitom nespočívá jen v obnově jednotlivých staveb. Důležité bude také jeho propojení s okolní městskou strukturou. „Předprostor Výstaviště je důležitý dopravní uzel, kde se kříží trasy železnice a tramvaje, pohybují se zde silné toky návštěvníků, pěších i cyklistů a slouží jako hlavní rozcestník do Stromovky, na Výstaviště, k Velké sportovní hale a potažmo i do Trojské kotliny. Dnes je tento prostor materiálně i svým řešením zcela dožilý a je dosti nehostinným místem. Aby pohyb lidí před Výstavištěm fungoval správně, musí z tohoto místa vzniknout kultivovaný, čitelný a přehledný prostor, který návštěvníky intuitivně navede, kam budou potřebovat,“ říká urbanistka Amáta Wenzlová z IPR Praha.

Od Jubilejní výstavy k dnešnímu Výstavišti

Výstaviště vzniklo v roce 1891 na pozemcích vyčleněných z parku Stromovka, a to u příležitosti Jubilejní zemské výstavy. Za necelý rok tu tehdy vyrostl secesní Průmyslový palác podle návrhu Bedřicha Münzbergera a inženýra Františka Prášila, který představoval první stavbu s montovanou ocelovou konstrukcí v českých zemích. Výstavu si tehdy za pět měsíců jejího trvání prošlo přibližně 2,5 milionu lidí a osvětlil ji František Křižík, který sem instaloval 226 obloukových lamp a proslavenou světelnou fontánu.

Ve druhé polovině 20. století palác přišel o svou reprezentativní roli. V éře komunismu nesl název Sjezdový palác a sloužil stranickým setkáním KSČ. Po roce 1989 se z něj stal především veletržní prostor, jeho technický stav se ale dlouho zhoršoval. Zlomovým momentem byl požár v říjnu 2008, který zničil levé křídlo a způsobil škodu přesahující miliardu korun. Provizorní stan, který místo křídla vznikl, tu pak dlouhá léta připomínal, že na definitivní řešení areál teprve čeká.

Návrat Průmyslového paláce

Cesta k dostavbě křídla byla dlouhá. První architektonická soutěž na jeho podobu proběhla už v roce 2010, k samotné rekonstrukci ale areál dozrál až o více než deset let později. Podle projektu kanceláře SGL Projekt (autor Vladimír Thiele) nakonec stavba začala v roce 2022, více než třináct let po požáru. Výstavbu svěřenou konsorciu vedenému Metrostavem provázela obnova celého paláce – střední haly, obou křídel i všech umělecko-řemeslných prvků včetně historických vitráží podle návrhu Mikoláše Alše. Levé křídlo sice bylo vybudováno znovu jako replika původní nýtované ocelové konstrukce, uvnitř ale s moderním zázemím: tepelnými čerpadly, zateplením a novým suterénem se šatnami a sociálním zařízením. Vystavěn byl také podchod, který palác propojuje s Křižíkovými pavilony. Náklady na celou akci dosáhly zhruba tří miliard korun. Po otevření palác nabídne jedny z největších krytých prostor pro pořádání akcí ve střední Evropě a vrátí se k tomu, k čemu sloužil od počátku, tedy k veletrhům, výstavám a společenským akcím.

Křižíkovy pavilony dostaly nové střechy

Novou podobu získala podle návrhu Ondřeje Píhrta a Štefana Šulka také čtveřice Křižíkových pavilonů. Jejich betonové střechy dnes slouží jako přístupný veřejný prostor s běžeckou dráhou, herními prvky, bufetem a místy k odpočinku. Zeleň zde přitom nefunguje jen jako estetický prvek. Pomáhá snižovat přehřívání střech, zlepšovat mikroklima a zadržovat dešťovou vodu. Celkem se podařilo ubrat 5 000 m² betonových ploch a na 1 850 m² doplnit vegetaci. Zelená střecha navíc funguje jako přirozený regulátor dešťové vody. Každý rok udrží přibližně 1 000 m³, což znamená, že voda zůstává na střeše, kde slouží rostlinám a postupně se přirozeně odpařuje zpět do ovzduší.

Výraznou proměnou prošly také interiéry, jejichž řešení je záměrně neutrální a utilitární. Výstavní prostory sjednocuje černý matný nátěr, technické zázemí je navrženo ve světlých tónech a původní betonové konstrukce zůstávají přiznané. Výsledkem je flexibilní prostředí, které se může přizpůsobovat různým způsobům využití – od výstav a veletrhů až po televizní produkce.

Výstaviště v širších vazbách města

Významným krokem v proměně Výstaviště nebyly jen nové stavby a rekonstrukce, ale především jeho otevření veřejnosti. Na přelomu let 2019 a 2020 zmizelo oplocení podél ulice U Výstaviště a prostor se poprvé po dlouhé době zpřístupnil volnému pohybu lidí. Otevřený režim zároveň přinesl otázku, jak má areál fungovat dlouhodobě a jak nastavit jeho správu.

Pro další rozvoj bude důležitá také jeho návaznost na okolní městskou strukturu, především na vznikající čtvrť Holešovice – Bubny-Zátory západně od Výstaviště. Nová zástavba postupně změní měřítko i intenzitu území, a Výstaviště se tak ocitne v přímějším kontaktu s novou městskou čtvrtí. Jedním z klíčových míst zůstává předprostor Výstaviště směrem k třídě Dukelských hrdinů.