I v prostředí přísně organizované socialistické výstavby vznikaly stavby, které svou originalitou a architektonickou kvalitou překračovaly hranice tehdejší doby. Vladimir 518 ve čtvrté přednášce z cyklu Architektura 58–89 pokračuje v mapování československé architektury druhé poloviny 20. století a přibližuje její rozmanité podoby. Ukazuje, jak se dobové společenské a politické podmínky promítaly do práce architektů a architektek a jak se navzdory řadě omezení dařilo realizovat odvážné a inovativní projekty.