Bydlení soukromé
Urbanistická studie

Voctářova – Elsnicovo náměstí

Lokace:
Praha 8 – Libeň
Elsnicovo náměstí
Chocholouškova
Voctářova
Architekt:
Aulík Fišer architekti, s.r.o., Lasovsky Johansson Architects
Investor:
Metrostav Development a.s., Rezident Park 5 s.r.o.
Autor:
Aulík Jan, Fišer Jakub, Zalabák David, Černý Ondřej, Pazdziora Boleslav, Lasovský Juráš, Johansson Hanna, Svensson Emma
Typologie:
Bydlení soukromé
Stav:
Urbanistická studie
Zahájení:
2025
Dokončení:
N/A
Aktualizováno:
21. 10. 2026
Zdroj informací:
cceamoba.cz, cc.cz, asb-portal.cz

Vizualizace architektonického návrhu

Autor: Aulík Fišer Zalabák architekti / Lasovsky Johansson Architects

Vizualizace architektonického návrhu

Autor: Aulík Fišer Zalabák architekti / Lasovsky Johansson Architects

Vizualizace architektonického návrhu

Autor: Aulík Fišer Zalabák architekti / Lasovsky Johansson Architects

Vizualizace architektonického návrhu

Autor: Aulík Fišer Zalabák architekti / Lasovsky Johansson Architects

Vizualizace architektonického návrhu

Autor: Aulík Fišer Zalabák architekti / Lasovsky Johansson Architects

Situační plán projektu

Autor: Aulík Fišer Zalabák architekti / Lasovsky Johansson Architects
01/06

Vizualizace architektonického návrhu

Autor: Aulík Fišer Zalabák architekti / Lasovsky Johansson Architects

Projekt Voctářova – Elsnicovo náměstí měl za cíl najít kvalitní architektonické řešení na parcele vedle ikonické budovy Paláce Svět. Předmětem architektonicko-urbanistické soutěže byl návrh bloku mezi ulicemi Voctářova, Koželužská, Chocholouškova a Elsnicovým náměstí. Cílem bylo vytvořit kancelářské prostory a bydlení v této zajímavé lokalitě Palmovky s důrazem na citlivé začlenění do urbanistického kontextu, kvalitu přilehlých veřejných prostranství, podporu místní ekonomiky a kvalitních podmínek k životu.

Vítězný návrh

V architektonické soutěži zvítězil společný návrh ateliérů Aulík Fišer Zalabák architekti a Lasovsky Johansson Architects. Hlavním motivem návrhu je dobré sousedství. Je to sousedství s obyvateli ulice Chocholouškovy – minimalizovalo se její zastínění urbanistickým schématem bloku. Je to respektování sousedství s palácem Svět a náměstím Dr. Václava Holého – přizpůsobilo se členění fronty do náměstí modulací jednotlivých domů v tomto prostředí. Je to sousedství a synergie se stávajícími budovami Metrostavu od Josefa Pleskota PP. I. a PP.II. – navázalo se na existující princip horizontálních oken a oblouků architekturou další centrály této společnosti. A konečně je to předpoklad dobrého sousedství pro širší území Libně – navrhl se živý veřejný prostor se zelení v průsečíku dvou důležitých pěších tras v ulici Koželužské a Chocholouškově.

Vítězný koncept vychází z historických map někdejšího libeňského židovského města, pro které byla typická nepravidelná zástavba a spleť průchodů. Na tuto strukturu navazuje i samotný návrh, v němž tři budovy – dvě obytné a jedna administrativní – vytvářejí členitý, průchozí prostor s veřejnou piazzettou a klidnějším poloveřejným dvorem.

Administrativní budova na jižní straně rozšíří stávající kampus Metrostavu od architekta Josefa Pleskota. Její autoři počítají s využitím starých ocelových štětovnic v parteru i recyklovaného betonu, zatímco oba bytové domy mají svým pojetím připomenout historickou zástavbu Libně. Dům u náměstí dostane fasádu s pixelovým členěním, nižší stavba uvnitř bloku zase naváže na tradici libeňských dvorních domů s pavlačemi.

Proměnou projde také Chocholouškova ulice, kde běžnou komunikaci nahradí bezbariérový veřejný prostor se zelení, propojující Libeňský most s plánovanými rekreačními břehy Rokytky. Přízemí bytového domu u náměstí oživí menší obchody a prostory pro služby, zatímco u kancelářské budovy vznikne kavárna a další vybavenost.

Hodnocení poroty

Vítězný návrh potvrzuje základní rozvržení bloku dle územní studie Palmovka. Vytváří pevnou uliční frontu do Elsnicova náměstí, Voctářovy a Koželužské a současně otevřenější strukturu směrem ke stávajícím bytovým domům v Chocholouškově ulici. Nad rámec územní studie přináší kontextuální ideu nižšího křídla v jádru bloku, které odkazuje na strukturu dvorních vestaveb libeňských bloků a zároveň člení vnitroblok na dvůr bytových domů a piazzettu administrativní části. Tento princip citlivě reaguje na výškové rozdíly v území a přispívá k celkové čitelnosti návrhu.

Pozitivně je hodnocena prostupnost území, zejména průchod přes piazzettu do Voctářovy ulice, který posiluje vazby v širším kontextu lokality. Návrh přináší hmotovou i sociální rozmanitost odpovídající charakteru Libně a podporuje vznik diferencovaných městských prostředí. Architektonické řešení administrativní budovy kombinuje výraznou kompozici s městotvorným zapojením do uliční fronty. Objekt vede vyvážený dialog s okolní zástavbou kampusu Metrostavu a přitom si zachovává vlastní identitu. Vnitřní uspořádání je racionální a efektivní, přesto by mohlo nabídnout větší míru prostorové invence a variability.

Obytné křídlo do Elsnicova náměstí hledá adekvátní formu začlenění do tradiční blokové struktury. Fasáda je velkorysá a sebevědomá, zároveň však respektuje dominantní postavení paláce Svět. Vztah mezi vnějším členěním fasády a vnitřní dispozicí domu však není zcela přesvědčivý. Pavlačové křídlo doplňuje typologickou pestrost návrhu, jeho dispoziční řešení však zůstává spíše konvenční a nevyužívá plně potenciál této typologie. Pozitivně lze hodnotit začlenění biosolárních panelů na přístupných střechách, které vhodně propojují environmentální a pobytovou funkci.

Návrh přináší kvalitní práci s terénem, zejména ve směru Chocholouškova—Koželužská, kde kontinuální rampa zajišťuje bezbariérové propojení a přirozeně zapadá do celkové kompozice prostoru. Podařilo se zvýšit obytnou kvalitu ulice při zachování její funkčnosti. Piazzetta v návaznosti na parter administrativní budovy s kavárnou má potenciál stát se atraktivním pobytovým prostorem, v současné podobě však působí spíše jako tranzitní místo s doplňkovými prvky.

Vzhledem k navrženým vodním prvkům lze očekávat intenzivnější využití, a prostor by si proto zasloužil výraznější programové i prostorové rozpracování. Určité rozpaky vyvolává řešení parteru rezidenční části, který je z převážné části situován na konstrukci a pouze omezeně v kontaktu s rostlým terénem, což může mít dopad na dlouhodobou udržitelnost a náročnost péče o zeleň. Soukromým předzahrádkám zároveň chybí dostatečná zelená clona zajišťující přiměřenou míru soukromí ve vztahu k veřejně přístupnému vnitrobloku. Celkově návrh představuje promyšlené a vyvážené řešení, které přes dílčí výhrady přesvědčivě pracuje s urbanistickým kontextem, hmotovou skladbou i zapojením do širších vztahů území a nabízí kvalitní základ pro další rozpracování.

Chybí vám tu projekt nebo jste ve stávajícím našli neaktuální, neúplné nebo chybné informace?

Dejte nám vědět pomocí formuláře 🙏