01/ Lavičky podlouhlé i kruhové

Na náměstí dnes najdeme 85 laviček. Podle čeho jste je vybírali?

Na náměstí máme dva typy laviček – dlouhé, velkolepější a menší kruhové. Dlouhé oboustranné lavičky před kostelem jsou záměrně velký objekt. Spolu s alejemi platanů vytvářejí přechodové měřítko mezi vysokou hmotou kostela a rovinou náměstí. Pro člověka je to příjemnější, oči se pohybují postupně, ne skokem. Drobný mobiliář by tohle nedokázal. I Jože Plečnik cítil, že je takový přechod potřeba a na skicách kostela podél něj namaloval vysoké stromy. Pražským lavičkám, které vzešly z designérské soutěže IPR Praha, jsou navíc stylem velmi blízké, takže spolu přirozeně ladí.

Kruhové lavičky kolem kmenů stromů jsou skvělá věc! Člověk může sedět zády ke kmeni, když chce mít klid, nebo nohama dovnitř, a pak si může povídat i větší skupina lidí. A díky stromům je tu navíc příjemný stín. Udělalo nám radost, že lidé na oba způsoby používání přišli hned první den. Viděli jsme je na více místech, hlavní inspirací ale byla Kodaň.

02/ Jehlan jako výdech

Nový výdech z metra vyvolal silné emotivní diskuse. Proč vlastně nešlo zachovat původní ikonický objekt Petra Šedivého?

Původní výdech měl na okolní prostor řadu negativních dopadů. Foukal teplý odpadní vzduch do stran, což už neodpovídá dnešním hygienickým požadavkům. V jeho okolí proto nemohly růst stromy ani tráva. V posledních letech odumřela část aleje a místo trávníku zůstala jen holá zem. Hygienické podmínky navíc neumožňovaly v jeho blízkosti pobývat.

Nový výdech vypouští vzduch přímo vzhůru, čímž všechny tyto problémy odstraňuje. Navíc využívá technologii, která vyžaduje menší objekt. Metroprojekt zvažoval i přestavbu původního výdechu, technicky to ale nebylo možné.

Samozřejmě by bylo nejlepší, kdyby výdech na náměstí vůbec nemusel být, zvlášť v tak exponovaném místě u kostela. Zkoumali jsme dokonce možnost přesunu technologie, ale byla by příliš nákladná. Naší filozofií proto bylo navrhnout technický objekt, který bude mít na veřejný prostor co nejmenší dopad – vizuálně i z hlediska pobytu lidí a podmínek pro zeleň.

Původní výdech byl vnímán jako socha. Nový objekt je kritizován, že sochařský není…

Ano, objevily se také názory, které srovnávají původní a nový výdech jako dvě sochy. Jenže právě to je podle mě problém. Původní autor spojil technický objekt s uměleckým dílem, takže pak vznikla tendence jej chránit bez ohledu na jeho dopad na okolní prostředí.

Nový výdech neměl být sochou v tomto smyslu. Je to výtvarně zpracovaný technický objekt, jehož podoba je promyšlená esteticky i významově. Mříž z úzkých jehlanů kolem betonového výdechu má jasnou funkci – chrání objekt před poškozením. Jehlan je navíc motiv, který se opakuje v architektuře Plečnikova kostela, na okolních domech i v dalších detailech veřejného prostoru. Dnes je objekt výraznější, ale až vyrostou stromy, přirozeně mezi nimi ustoupí.

A pokud jednou vznikne technologie, která umožní výdech zcela skrýt nebo výrazně zmenšit, nebude důvod tento objekt zachovávat za každou cenu. Není to autorská socha, ale technická stavba, která má především dobře sloužit.

03/ Platany a další stromy

Na náměstí přibylo 170 nových stromů. Jak bude Jiřího z Poděbrad vypadat za deset nebo dvacet let?

Nové stromy jsou druhy speciálně vypěstované tak, aby lépe odolávaly klimatické změně. Podle našeho spolupracovníka na stromy a modrozelenou infrastrukturu Davida Hory bude změna patrná už za tři až pět let. Věřím mu, je to podle mě jeden z nejlepších odborníků v Česku.

Klíčové jsou především platany před kostelem. Až vyrostou, začnou poskytovat stín a vytvoří mohutný zelený objem, který kostel přirozeně ukotví v prostoru. Mezi jejich kmeny je přibližně 22 metrů. Pokud jednou dorostou jako platany na náměstí Míru, jejich koruny zakryjí až dvě třetiny této plochy.

04/ Chytrá dlažba

Všechny asfaltové plochy nahradila dlažba s propustným podložím nebo mlat. Je dnes náměstí připravené na klimatickou změnu?

Dříve byly všechny plochy asfaltové, takže nepropouštěly vodu a ta odtékala rovnou do kanalizace. Dnes mají všechny dlážděné plochy propustné podloží i rozšířené spáry. U plochy před kostelem tvoří spáry čtyři procenta povrchu, u kamenné dlažby v ulicích až deset procent a u chodníků dokonce dvacet procent. Jsou tu také speciální propustné mlaty. Díky tomu se dešťová voda vsakuje do země, místo aby odtékala do kanalizace.

Dnes je ale těžké říct, že je nějaké místo na klimatickou změnu připravené dostatečně. Zdá se, že nás její tempo předbíhá, a nevíme, co přinesou další roky. Extrémní teploty letošního června překvapily všechny. Myslím si ale, že s ohledem na současné znalosti se na Jiřáku udělalo maximum možného.

Dalším krokem by už bylo vzdát se samotné podstaty náměstí. To by znamenalo nemít před kostelem žádnou větší zpevněnou plochu. Jenže pak bychom přišli i o všechno, co na náměstích běžně děláme, tedy o shromažďování lidí, kulturní a společenské akce nebo možnost volného pohybu. To všechno je součástí městské kultury. Často přemýšlím, jak se s tím vyrovnávají třeba v Itálii, kde jsou kamenná náměstí běžná, lidé je milují a používají, přestože tam bývá mnohem větší horko než u nás.

05/ Úsporné zavlažování

Jednou z největších skrytých novinek je akumulační jímka, díky které se zeleň zalévá dešťovou vodou ze střechy Plečnikova kostela. V čem je tento systém výjimečný?

Systém hospodaření s dešťovou vodou není výjimečný samotnou myšlenkou, tyto technologie už existují. Některé z nich jsou ale poměrně nové a v Praze se zatím v takovém rozsahu příliš nevyužívají. Jiřák by tak mohl být inspirací i pro další veřejná prostranství. Součástí systému jsou retenční nádrže, které zpomalují odtok přívalových dešťových vod, i akumulační jímka zachytávající vodu ze střechy kostela. Ta se následně využívá k zavlažování zeleně.

06/ Pítka, mlžítka a loužítka

Kromě nových pítek a mlžítek najdeme na náměstí také několik loužítek. Co si pod tím mají lidé představit?

Mlžítka osvěžují, loužítka zadržují vodu. Obojí pomáhá zlepšovat mikroklima. Loužítka jsou navíc i pro ptáky, kteří z nich pijí a koupou se v nich. Je radost je pozorovat. Jsou to drobnosti, které přitom přinášejí spoustu užitku.

07/ Přechod přes Vinohradskou

Novinkou je také nový přechod přes Vinohradskou. Proč bylo důležité vrátit chodce zpět na povrch?

Nový přechod umožňuje lidem pohybovat se po městě přirozeně. Mohou bezpečně přejít po povrchu a nemusejí scházet do podchodu ani přelézat zábradlí. Měla by to být samozřejmost. Křižovatka se zároveň plynule propojila s plochou náměstí. Dříve ji od Jiřáku oddělovala terénní bariéra a červenobílé zábradlí. Díky tomu se náměstí přirozeně propojilo i s navazujícími sady Svatopluka Čecha.

08/ Větší dětské hřiště

Součástí rekonstrukce je také nové dětské hřiště. Čím se liší od toho původního?

Hřiště na náměstí bylo už před rekonstrukcí, ale bylo malé a zastaralé. Nové je výrazně větší a nabízí vše, co se od podobného prostoru dnes očekává – přírodní povrch z borky, dřevěné herní prvky, dostatek sezení se stolky, vodní pumpu s mlýnkem nebo zakomponování keřů a květin.

Ozvaly se i hlasy, že ani tohle hřiště není dost velké a nenabízí atrakce pro všechny věkové skupiny. Jenže jsme na náměstí. Velká a plně vybavená hřiště patří spíš do rekreačních areálů. Na většině velkých pražských náměstí ostatně žádná hřiště nejsou.

Tady hřiště zapadá do celkové filozofie místa, kde je všechno vzájemně propojené a podporuje se. Sousedí s kavárnami, zelení i farmářskými trhy, takže rodiče s dětmi mohou využívat všechno současně.

09/ Obnovené cesty

Kolem kostela přibyly nové cesty. Proč jste je sem umístili?

Cesty kolem podélných fasád kostela tu přitom nejsou nové. Ve třicátých letech už existovaly, později ale zmizely. My jsme je proto vrátili. Ke kostelu patří i z kompozičního hlediska a zároveň vytvářejí důležité pěší propojení.

10/ Místo pro předzahrádky

Jakým způsobem se změnil prostor pro předzahrádky kaváren a restaurací?

Výrazně se zvětšil, propojil se zbytkem náměstí a zároveň je připravený na případné další rozšíření. To je jedna z věcí, kterých si lidé většinou ani nevšimnou. Výrazně se totiž zúžily vozovky v křižovatkách, díky čemuž se rozšířily oblouky chodníků.

Lucemburskou ulici jsme navíc propojili s náměstím: chodníky i vozovka jsou v jedné úrovni. Praha 3 si sice přála zachovat průjezd i parkování, obojí se ale zredukovalo. Pokud se městská část v budoucnu rozhodne prostor ještě více zklidnit, stavebně je na to už připravený. Bude stačit jen změnit dopravní režim.